Reklama
 
Blog | Petr Hamáček

Norské perličky

Mluví-li se o nějaké zemi v Čechách s respektem a tichou úctou, pak je to určitě Norsko.

1)      Pokud přijíždíte do Norska autem ze Švédska po hlavní pobřežní silnici od Goteborgu, tak za první setkání s Norem zaplatíte před Svinesundským mostem 20 norských korun, o jejich velmi zdravém selském rozumu hovoří, že můžete platit kartou.

2)      Zvlášť čtenáři Respektu jsou přesvědčeni, že v Norsku všichni dodržují dopravní předpisy, jednak prý jsou tam vysoké pokuty a žijí tam slušní lidé, kteří předpisy neporušují. Když jsem toto řekl mému kamarádu Vejrovi, s posměchem se mě zeptal, co to čtu za noviny. V Norsku je nejvyšší povolená rychlost 80 km/h, je zvláštní, že pokud na vašem tachometru budete mít stabilně osmdesátku během chvíle bude za Vámi obrovský štrúdl aut, časem si pak navyknete, že v Norsku mají osmdesátku, aby se jezdilo devadesát.

3)      V Norsku také platí absolutní zákaz předjíždění v tunelech. Geir mi říkal, pamatuj, nikdy nesmíš předjíždět v tunelu, byl jsem třikrát předjet norským řidičem a jednou jsem předjel dánského. Říkal ale také, že každý ví, že je nepravděpodobné, že v tunelu bude hlídka.

Reklama

4)      Geir žije v malé vsi asi hodinu severně od Bergenu. Jednou se Geirově manželce Gunn udělalo špatně. Geir začal mít velký strach a zavolal lékaře. Lékař pravil v telefonu, že to vypadá na ledvinovou koliku a ať Geir vezme auto a odveze ji rovnou do nemocnice do Bergenu, protože pokud by čekal na sanitu, tak by to trvalo dlouho. Geir naložil Gunn a jel pochopitelně rychleji než dovolují předpisy a v tunelu před Bergenem ho vyfotil jeden z mnoha radarů. Za tři týdny, když již Gunn byla v pořádku, přišla Geirovi pokuta znějící na 5 000 norských korun (asi 17 500 Kč). Jeho manželka pravila, ať zavolá na policii a Geir tak přes prvotní váhání učinil. Řekli mu, ať pošle potvrzení od doktora, že jel místo sanity. Poslal ho a více o pokutě neslyšel…

5)      Geir je norský učitel, tudíž můj kolega a náš velký spor je o lov velryb. Tvrdí, že jich je mnoho a že toho příliš mnoho sežerou a ostatní menší ryby, pak nemají šanci dorůst. Ptal jsem se ho, jestli to je jen názor norských rybářů nebo nějaké váženější instituce, ale dál jsme se nedostali. Každopádně nás tento názorový rozdíl moc nedělí.

6)      O vnímání vzdáleností hovoří následující historka. Měli jsem jet na tři dny do hor a Geir povídá: „Můžeme jet tvým autem?“ „Jo, jasně. Jak je to daleko?“ „Kousek, asi 160 Km.“

7)      Když jsme byli v horách fascinoval nás systém chat. Po několika hodinách chůze jsme došli k chatě, kde bylo několik pokojů, společenská místnost, kuchyňka a plný špajz, venku suchý záchod a potůček na braní pitné vody a mytí. Do knihy hostů se zapisoval každý sám i se vším, co si vzal ze špajzu. Peníze můžete v hotovosti hodit do trezoru nebo tam hodíte šek. Bylo to pro nás neuvěřitelné, říkal jsem že u nás by určitě část lidí nic nezaplatila a on odpověděl: „To je tady také, ale s tím se počítá, přece kvůli několika blbcům nezrušíme celý systém.“ Ráno pak každý uklidil část chaty a pokračovalo se k jiné. Tento systém není udivující jen pro nás, když jsem se o něm bavil s kolegou Horstem v Německu, povídal, že u nich by nezaplatila většina. Ale on je k Němcům příliš kritický.

8)      Zpátky jsme odvezli Geirova synovce a zastavili jsme se na kávě. Geirova sestra se zeptala, zda chceme něco sladkého. Věrni českým konvencím jsme odpověděli, že ne. Dále jsme už o zákusku neslyšeli. Znáte české návštěvní zvyklosti. Později jsem Geirovi  vysvětlil, že mnohdy když říkáme ne, myslíme ano.

9)      Jaká probíhá v Norsku diskuze. Týká se sociálních výhod pro polské dělníky. V Norsku dostává rodina na každé dítě až do 18 let věku 1000 norských korun (cca 3500 Kč) měsíčně, zpočátku je to podstatně více. Polští dělníci platí v Norsku daně, a tak jim Norové posílají tento příspěvek určený jejich dětem do Polska, což je pochopitelně  trnem v oku mnoha norským národovcům.

10)Co Geirovi nejvíce vadí na Norech, že zbohatli během 30 let a že se dívají na všechny ostatní s přezíravostí.

11)Geir také žije kousek od místa zvaného MOngstad, zde jsou obrovské sklady ropy a rafinerie. Tamějším terminálen projde tolik tun nákladu, že je to podle tonáže druhý největsí přístav Evropě, hned za Rotterdamem – trošku skličující pro Čecha je, že benzín 3 km od rafinerie je jeden z nejdražších v širokém okolí.

Perliček by bylo více, tohle je jenom pro zamyšlení nad norským přístupem k životu.